Vajíčkovadlo

Dnešní ráno bylo ve znamení objevů, které směle můžeme přidat do naší kolonky "smart". Ačkoli jsme vstávali poměrně brzo, prvenství v kuchyni dnes patřilo domorodcům. Mladší syn (kolem 5 nebo 6 let) už byl samozřejmě vzhůru, starší syn (kolem 16 let) ještě samozřejmě spal (a neviděli jsme ho ani v těch půl jedenácté, kdy jsme odcházeli), maminka si energicky sypala do misky cereálie (tak energicky, že to bylo slyšet přes dveře až k nám do pokoje, který pravda, sousedí s kuchyní, ale přeci jen..cereálie?! ..navíc, podle mého investigativního smyslu pro detail, to byly jakési CinniMinis na polský způsob) a tatínek si zřejmě vařil tři vajíčka, která jsem jen tak periferně zhlédla klokotat v malém rendlíčku na sporáku.

Připravovala jsem nám snídani a mezitím do kuchyně vtrhl tatínek rodiny, že si tu už pěkně dlouho vaří vajíčka, že na ně zapomněl. Slil vodu, vajíčka nandal do misky a odnesl si je do pokoje nahoru (mimochodem,další podivná věc - žádnou průzkumnou výpravu po cizím bytě/domě jsme nepodnikali, ale dle našich dojmů si každý příslušnících rodiny nosí snídani do pokoje, zatím máme podezření, že se tu nenachází jídelna nebo jídelní stůl). Když jsem se natahovala pro varnou konvici, všimla jsem si podivného předmětu, který zbyl na dně prázdného rendlíku, ve kterém se vařily ty vajíčka. Vypadalo to jako takové plastové vajíčko, na jedné straně placaté, takže pěkně pohodlně leželo na dně. Pod průhlednou hmotou byly vidět rysky, vždy s popiskem stupně uvařenosti vajíčka (viz ilustrační obrázek). Pravděpodobně tedy během vaření po určitě době dosáhne barva dané rysky a vy tak poznáte, že vajíčka jsou hotová. Zřejmě se tatínkovi rodiny toto udělátko ráno rozžhavilo do ruda, když tak energicky vypínal sporák a honem sléval vroucí vodu...