Každý den něco nového

Možná už to zavání trapným opakováním,  ale zdejší metro nás nepřestává překvapovat (Honza: ,,A zřejmě nikdy nepřestane!"). Včerejší cesta domů byla opět zážitkem, tentokrát hned dvojitým. Ten první alespoň částečně demonstruje video, které jsem si neodpustila natočit, bez ohledu na to, že jsem si těch pár vteřin připadala jako stereotypní Asiat, který při každé neobvyklé situaci vytáhne mobil/tablet/kameru a začne vše dokumentovat.
Ne, nemyslete si, že jsme se přidali k této frontě, co se tlačila dovnitř jako hovězí skrz mlýnek. Ostatně už minule jsme takhle odhodlaně vyrazili davem na další stanici, jen trochu škoda, že nám nedošlo, že když vyrazíme směrem na Bond Street, což je zastávka ve směru blíže k našemu domovu, přijede tam nejspíš to metro z toho narvaného přecpaného Oxford Circus... Včera jsme proto byli chytřejší a nasměrovali naše proplouvání mezi éterickými bytostmi přelidněného Londýna směrem opačným tedy o jednu, ač vzdálenější, ale zato Oxford Circus předcházející, stanici Tottenham Court Road. Metro bylo opravdu prázdnější a my si užívali poslední zbytky kyslíku, než se nahrnou ty davy z Oxford Circus. Ehm, tedy, mysleli jsme si, že to jsou poslední molekuly vzduchu a očekávali jsme, že při příjezdu do stanice bude na nástupišti hlava na hlavě. K našemu rozčarování, překvapení, údivu a absolutnímu nepochopení se tomu tak ale vůbec nestalo. Na perónu se nepřítomně tvářilo pár lidí, kteří nastoupili, někteří ještě měli místo k sezení, dveře se zavřely, mind the doors, nástupiště bylo téměř prázdné a náš vlak poloprázdný odjížděl. No chápete to?! Na vlastní oči jsem viděla a natáčela ty davy na Oxford Cicus! Popojdeme o 15 min chůze jinam a dav nikde? ...Londýn nás skutečně učí každý den něco nového...