středa 29. října 2014

Pompézní cukrářské dílo

Myslela jsem si,že jsem poměrně prototyp člověka, který rád vaří a peče. Oproti naší spolubydlící jsem ale úplně chabý kalibr, něco jako když srovnáváte instantní čínskou polívku z pytlíku a svíčkovou s domácími knedlíky a pečlivě vykresleným brusinkovým terčem. Jsou lidé, kteří zbožňují obojí, jak za vteřinu připravenou glutamátovou ňaminu, tak celodenní výtvor šéfkuchaření se zástěrou. Nutno přiznat, že za ta polívka z pytlíku vás tedy vyjde o dost levněji a taky při ní zapatláte o dost míň nádobí... ale je pravda, ze když byste chtěli vyhrát gastronomickou kulinářskou soutěž, asi si víc šplhnete se svíčkovou než s nějakou, byť exoticky znějící, pseudo-krevetovou příchutí, že..
V důsledku této dedukce jsme předchozí dvě neděle měli v kuchyni takový malý celodenní pekařský výbuch. Respektive, naše spolubydlící se rozhodla zúčastnit "Bake a cake" soutěže v práci. A samozřejmě je důležité dodat, že byla odhodlaná ji vyhrát. Což ze všech nejvíc ocenila naše mlsná pánská část obyvatelů našeho bytu, protože samozřejmě bylo potřeba dobrovolníky na ochutnávky, že! Legrační na tom všem byla už ta megalomanská předehra, Naše kuchyň je sice vybavená, ale ne tak docela na pečení dortů. Takový dort, co víc než formu na něj potřebujete, že? No, tak to byste se divili čím vším se naše vrchní cukrářka nevybavila! Přišlo mi to až legrační, nejsem tedy úplně člověk, co dodržuje recepty a v každém mezikroku receptu používá předepsané nástroje, ale ..třeba jak se vždycky píše, že dortový korpus máte nechat vychladnout na takové té drátěné mřížce? I tu už máme. Včetně šlehače na těsto, včetně několika kusů podivných a různě velkých odměrek a odměřovadel, všemožných stěrek a potíradel... takže jinými slovy, co se cukrárenské a pekárenské výroby týče, naše domácnost je saturovaná. No, ale k samotné proceduře: první neděle byla "Snickers", tedy první kolo se naše cukrářka rozhodla prorazit se Snickers dortem.
Snickers cake
Osobně mi trnuly zuby už jen při té představě, ale ochutnávači hodnotili výtvor velmi pozitivně! Celý proces výroby byl zatraceně pracný, takzvaně celodenní párty a ňuchňání se s dokonalými detaily. Sice bylo všude práškováno, nádobí halda, a podržte se - celá jedna várka karamelu v mrazáku (to víte, byl to karamel podle receptu, ale nějak se jí na něm něco nezdálo, nechutnal správně, nebylo to ono, takže ho nechala a udělala karamel nový, podle svého receptu...)..ale dílo to bylo pompézní. Kaloricky by vám kousíček stačil na pokrytí denní bazální potřeby, ale evidentně vše dostálo svého účelu, protože naše australská mistrdortyně postoupila do dalšího kola, Oujé, bude se péct znovu, radovali se ti dva doma! Původně byl v plánu nějaký luxusně vypadající cheesecake, ale ten byl pak zřejmě prohlášen za "příliš brzy hotový a jednoduchý", takže další neděli jsme šli hned do přípatrového karamelového, krémového, pompézně fluffy nadýchaného šíleně brutálně sladce vypadajícího megadortu. Aby to bylo dokonalé, jeden světlý korpus se pekl dvakrát (ten první se prý "nepovedl", bylo mi řečeno na vysvětlenou) ..ač na můj vkus s ním vůbec nic nebylo a muffiny upečené z toho zbytku těsta chutnaly úplně normálně jako vanilkové těsto...ale evidentně jsem asi malý kuchaříček... Inu, další neděli jsme měli v lednici tento krásný mega dort, přesně takový ten co vypadá lépe něž chutná, bohužel. Z toho množství karamelu a máslového krému a cukru byste upekli dorty čtyři... Na druhou stranu, to nadšení pro pečení a piplačku, byť v té kuchyni byla celý den, to se musí nechat, smekám. A i nad tím dodržováním receptů a přesným odměřováním, prostě jiná dimenze pečení... Asi jí budu muset ukázat, jak se peče ve stylu "nestrávím v kuchyni své mládí a i tak tu voní mrkvové muffiny"!

Žádné komentáře:

Okomentovat