Uf, máme co dohánět, jak tak vidím datum posledního příspěvku. Ale co se dá dělat, škola a nečekaná návštěva českých domorodců poněkud odsunula blogařinu na vedlejší kolej. Nutno podotknout, že závěry semestru jsou snad všude stejně hektické, bez ohledu na to, jestli jste v Čechách, v Dánsku nebo akademicky vyhlášené Británii. Je to neuvěřitelné, osmý týden je v polovině, před zaslouženou pauzou v ročním maratonu už nás čekají jen dva týdny! Hrozně to letí...
No, ale abych tak ve zkratce shrnula události minulého a právě probíhajícího týdne:
Spádu minulého týdne přidala na obrátkách nečekaná návštěva, která nám tu doslova přistála ve středu večer. Nejprve se zdálo, že budeme mít společnost jen na jeden večer, ale nakonec se tu naši kamarádi zdrželi až do soboty.
Pravda, asi tu bylo trochu chladněji než v jejich původní cílové destinaci (Lisabon), ale přes všechny lapálie a uletěná letadla se zdálo, že se jim u nás líbilo. V sobotu jsme na doporučení našich spolubydlících vyrazili na procházku do místního okolí. Bylo typické britské počasí, válela se mlha, občas poprchávalo, ale aspoň nebyla zima. Pochlubili jsme se našimi místními butiky a obchůdky na našem bulváru, a pak ulicemi cihlových domečků, co se liší snad jen občas barvou nebo úpravou zahrádky zamířili směrem k Chiswick House a jeho přilehlým zahradám. Vlastní budova nevypadá úplně hnusně, ale není to nic, co byste si museli fotit.
V přilehlé kavárně posedávalo pár lidí a na trávníku hrál nadšený tatínek s dětmi fotbal. Džíny nedžíny, v zápalu hry a boje o míč byli všichni od bláta tak, že bych skoro doufala, že jejich maminka používá nový Vanish! Prošli jsme kolem hlavní budovy na travanté prostranství, kde se proháněli psi (minule tu byla, dle vyprávění našich spolubydlících, psí show, jakási přehlídka velkých a malých hafíků a hafanů v absurdních a absurdnějších oblečcích) a děti. Byla to idylka, jako na obrázku, dokonce i s tím britským hnusným sychravým podzimním oparem. Přešli jsme přes kamenný můstek na druhý břeh kanálu, prokorzovali to až k dalšímu mostku, nafotili veverku, co se nenechala nalákat ani na nalezený oříšek, a pak zamířili zpátky domů.
Na odpoledne už nás naši parťáci opustili, takže jsme využili odpoledne na "zásobování", jelikož byla sobota a v sobotu (někdy už v pátek) naše lednička pláče prázdnotou. No, a neděle snad ani nestojí za řeč. Takové to počasí, kdy si nejradši uděláte horkou čokoládu a zalezete s knížkou pod peřinu. Hnus. Ale tak aspoň člověku není líto, že sedí doma střídavě nad esejí a nad povinnými "readings"... Jo, a málem bych zapomněla, Lanai dostala v neděli odpoledne takový podivný záchvat - nejen že ta holka ráda pekařsky megalomaní v kuchyni, ale také evidentně ráda uklízí. Když jsme přišli z naší zdravotní procházky, zrovna čistila vnitřek pračky...
Nejdřív jsme s Honzou nevěděli, moc co říct, ale Ché, jako by přečetl naše výrazy plné otazníků, jen pokrčil rameny se slovy: "Já jí říkal, že to je zbytečný. Začala mýt koupelnu a pak pokračovala dál... Je to blázen, baví jí to..."No chápete to, bydlíme s fajn lidma, z nichž jeden je fyzioterapeut a druhej rád peče a uklízí! Pravda, obojí v trochu megalomanských dimenzích, ale asi bychom si neměli stěžovat...
A co dál...začátek tohodle týdne byl tak rychlý, že už je středa pryč. Všechno při starém, střídavě obíhačka profesorů vůli eseji, noční můra z disertace, včera do toho ještě inspirativní večer s úspěšnými absolventy LSE, co nám přišli sdělit své rady, tipy, triky (a náhody a štěstí) o tom, jak začali svou kariéru a jak se přehoupli z kolonky "student" do kolonky "pracující jedinec"...Můj mozek je proto momentálně jeden velký zmatek, kde jednotlivé myšlenky a témata natahují ručičky z davu a křičí "já jsem tady, přemýšlej o mně" ..a hned vedle se hlásí Esej"ne ne ne, já jsem teď důležitější, přemýšlej o mně!".. a vedle se o pozornost usilovně snaží jednotlivé readings na příští týden a do toho nad tím vším dělá velké "bububu" Mrs. Disertace... Člověk neví, co má dělat dřív. Ale panikařit prý nepomáhá. Nějak to dopadne. Snad dobře. Tak se mějte. Jdu psát esej. Nebo číst? Ne, vlastně bych si měla připravit strukturu na zítřejší konzultace...
...
A tak je to pořád :)
Pozn. ..po dlouhé době zase nějaké fotky!
Žádné komentáře:
Okomentovat