pátek 25. září 2015

Jak jsme osireli...ale ne na dlouho!

Jak uz jsem predesilala v jednom predchozim prispevku, nasi spolubydlici se tento tyden definitivne odstehovali. Nebo teda, odjeli na ctyri tydne na dovolenou, a az se vrati, budou uz bydlet jinde, jen si sem prijdou vyzvednout ty hromady veci, co si tu s nasim svolenim uskladnili v obyvaku. Vyklizeni a uklizeni pokojicku a dalsich prostor, jako treba skrinek v kuchyni, se samozrejme neobeslo bez radneho trideni a neprekvapive i vyhazovani, misty bordeli, misty bohuzel jidla nebo funkcnich veci...no, co nadelate, plejtvaci, jsem o tom uz vypravela. Kazdopadne jsme obdrzeli snusku veci, ktere bych asi normalne nikdy nekoupila, ale tak kdyz nas takhle podarovali, proc ne, ze, aspon ze to nevyhodili!
V prubehu tydne se jejich pokoj stale vice a vice vyprazdnoval, obcas tedy na ukor zaplnujiciho se obyvaku, ale v poradku. No, a pak prisel predvecer jejich odjezdu. Na vsechny to najednou tak nejak dolehlo. Je to skoda, ze se stehujou pryc... A co teprve az budou v unoru odjizdet uplne! Svorne jsme se vsichni ctyri shodli, ze jsme meli sakra stesti na spolubydlici particku, panove na stridacku pronesli za sebe a za nas damy kratke neformalni proslovy a podekovani, uzijte si dovolenou, az se vratite, skocime na vecu, keep in touch a pak uz jen oddrncela kolecka jejich kufru a v byte zbylo prazdno. (A vecer uz na Facebooku provokativni fotky, jak se vItalii cpou pizzou a ladujou gelatem, sunky!)
Nicmene, neosireli jsme na dlouho! Zacatkem rijna se sem stehuje Anicka s Davidem, moje spoluzacka s gymplu a vlastne i z zurnalistiky a je jeji pritel, kteri se prave prestehovali do Londonu a hledali azyl. Legracni na tom je, ze o tom, ze se nasi spolubydlici stehujou, si Anicka precetla tady na blogu heh. Tak vida, zrejme mame velkou ctenarskou zakladnu! No, takze kazdopadne par dni tu jeste budeme zit s ozvenou, ale pak uz to tu bude uplne ceske doupe!

Žádné komentáře:

Okomentovat