sobota 21. února 2015

Dál nechť čtou jen ti, co je zajímají školní aktuality

Naše týdenní hlášení mělo minulý týden poněkud zádrhel v podobě dvou esejí odevzdávaných v pondělní poledne, takže se tímto omlouvám za chvilkový výpadek a přerušení toku novinek z Londýna... Každopádně, abych to teď napravila - máme se pořád dobře,
Tak nějak z toho studijního tryskáče pobírám, co se kde dá, jen prostě škoda, že na jedné přednášce vás něco zaujme, ale protože příští týden už se frčí dál někde jinde, není úplně čas to pořádně prozkoumat, To mě štve, Ale asi se to dá dělat, když je to celé vmáčknuté do jednoho roku, je to takové peprné, možná už skoro chilli..ehm, intenzivní zážitek všemi smysly. Témata esejí mám zábavná a zajímavá - možná proto, že jsme si je mohli vybrat sami - což je skvělé, protože mě jejich psaní vlastně docela baví (tak když už tím člověk tráví tolik času, že!).
Další deadline je teď v pondělí, tentokrát ne esej, ale návrh na projekt v rámci kvantitativních metod. Vymyslela jsem si takovou legrácku s našimi letorosťáky, takže Markét bude mít program na schůzku, hehe. Jsem docela zvědavá, co z toho vzejde. Nicméně na pondělí už hotovo, tak se můžu teď zas trochu věnovat uždibávání z té hromady práce k disertaci. Jasně, teď si všichni řeknete, ta holka je blázen/šprt/nerd...ale víte co, já radši budu uňoumávat kousek po kousku postupně teď a pak si v červnu pojedu na tábor nebo na týden na kola a třeba od půlky srpna si pak s klidným srdcem dám nohy nahoru, než si válet šunky teď a pak chytat to už teď pádící TGV...  Můj supervisor, vedoucí práce, je super. Je s ním řeč a navíc rozumná, za ručičku mě asi vodit nebude, ale pomocníček je to velký. V pátek jsme měli všichni jeho ovečky setkání a takovou, ehm, informační schůzku to tom, co, kdy dělat, jak plánovat, proč nevyšilovat, s čím se smířit a tak, velmi milé, užitečné a praktické setkání. Už je proto, že je člověku tak nějak líp, když vidí, že v tom bahně po kolena není sám...
Pak jsme taky měli minulý pátek celodenní workshop o hodnocení komunikačních strategií, takový sympatický pán, co v Ženevě pracuje pro WHO nebo Červený kříž nám přijel udělat nejprve přednášku a pak s námi cvičně pracoval na jedné konkrétní kampani, kterou dělali. Super pecka praktické, žádná akademická bublina, ale reálný in the wild svět. Byli jsme nadšení a blaženě chroustali sušenky a popíjeli kafíčko a čaj. Prima den.
Taky mi přišla pozvánka na hrozně zajímavou dvoudenní konferenci, co se tu bude konat v září. Mají tam mluvit samé kapacity jak z akademického, tak profesního světa, podle popisu to vypadá jako fakt pecka akce! (http://www.bx2015.org/)..A dokonce mají i studentské vstupné, no skvělé! Inu, rozklikla jsem si ten "studentský" ceník a trochu s mi zatmělo před očima nad tou cenou (jinými slovy - člověk si zvykne na londýnskou a LSE cenovou hladinu, ale tohle byly vyhozené pojistky)..No, tak tipněte si?
Ale už dost o škole, ještě byste měli pocit, že tu nedělám nic jiného ! (leč, nebyli byste daleko od pravdy..)
Jo, a málem bych zapomněla, už je to teda delší doba, ale dorazilo hodnocení a známky z té velké eseje (možná spíš Eseje), co jsme odevzdávali minulý semestr...áááá...jsem blažená!


Žádné komentáře:

Okomentovat