Návštěvníci

Obvykle mě ze školy nikdo nevyzvedává, ale minulou středu na mě čekalo překvápko. Teda, bylo to předem domluvený překvápko, ale i tak potěšilo. Na návštěvu nám na pár dní přijela Markét s Vojtou, tak to byla velmi pozitivní změna takhle při konci rutinně fofrujícího konce semestru. Trochu povinně se nejprve museli účastnit prohlídky campusu LSE, ale beztak jsme cestu na metro (i metrem) spíš prožvanili, měla jsem pocit, že jsme se neviděli leta!

Z obýváku se stala na pár dní "luxusní" ubytovna, rozkládací pohovka sice není úplně pětihvězdičkový kus nábytku a mejdlíčko a čokoládičku jsme teda taky nepřichytali, ale celkově myslím, že se naši hosté snad cítili komfortně. Původně jsem se trochu strachovala, v čem budeme pro čtyři jedlíky vařit, aby nám to nepřetékalo, ale nakonec jsme to docela vymysleli. Lednička už praskala ve švech, tak samozřejmě jsme se na hlášenou návštěvu řádně vybavili, ať už to byla předem objednaná full english nebo jen uvítací koláč z blum nebo sušenky k čaji. Po večeři jsme si připili na maminčiny narozeniny cidrem, opět se taky ukázala naše třeskutě špatná picí forma, neb jsme si s Honzou skleničku šušňali dvounásobně dlouho než naši mladší parťáci, a protože to bylo v půlce týdnu (středy jsou vždycky krizovka), po skleničce jsme pořádně zvláčněli a museli omladinu, které jiskřily očíčka na další sklenku, se zíváním opustit. No děs, naše alkoholová resistance je bídná.

Mimochodem, návštěva přijela tak napůl jako ježíšek a napůl přihopkala jako velikonoční zajíček, dostali jsme spoustu dobrot (těm luxusním pekanovým ořechům se to už krátí!), takové malé vánoce. Ve čtvrtek jsem musela na dopoledne do školy, a tak se Markét s Vojtou vydali prozkoumávat Londýn společně, ale po obědě jsem se k nim přidala, prošli jsme Covent garden, Soho a China town a namíchali si ochutnávku barevných M&M lentilek. Zvídavci pak pokračovali do muzea, já se jako menší zvídavec vydala domů za esejí.
V pátek měli Markét s Vojtou taky pěkně nabito, já to zabalila ve škole, semestr v čudu, možná historicky poslední seminář a přednáška, jojo..  A odpoledne jsme měli rezervaci na takovou londýnskou vyhlídku. Jmenuje se to Sky Garden a je to na střeše jednoho z obřích mrakodrapů. Výtah bás tam vysviští za několik vteřin, jen vám praská v uších, jak se je snažíte odlehnout. Ani nevíte jak se ocitnete v 35. patře, kde je teda luxusni bar a kavárna (což nás zas tak nezajímalo), ale hlavně se tudy dá projít na venkovní "ochoz", kde má člověk pak celkem ptačí pohled na Londýn. Legrační je, že aby na tom venkovním ochozu nebylo přelidněno, pouští tam dvěmaa vchody, a regulují počet. Dva lidi se dokochají, dva lidi můžou dovnitř. Tak jsme museli chvilku čekat, ale stálo to za to, Zatím nejlepší místo, když se chcete podívat na Londýn z výšky! No a samozřejmě jsme taky prozkoumali to indoor "zahradu", co tam byla. Nepředstavujte si nic obřího, spíš je to vtipně naisnatlované, terasovitá zahrádka, kytičky a keře sjou dokonce kropeny specuálním zavlažováním, uprostřed lavičky, kdy si můžete sednout a romanticky rozjímat, přitom jste vlastně v takovám podkroví mrakodrapu. Prosklené stěny a okna a výhled z nich neustále připomíná, jak je Londýn obří, je vidět docela daleko.

Výhled ze Sky Garden

Londýýýýn!

Ta "garden" v té Sky Garden

Sisteeeers!!!

Sobota byla takovým gastronomickým zlatým hřebem. Z iniciativy Markét s Vojtou jsme se ráno byli proběhnout, taková běžecká exkurze okolím. Museli jsme se pochlubit naším "anglickým"parkem s kamenným můstkem, střihli jsme to podél kanálu zpátky a ještě si stihli projít naše místní "Champs-Elysées". No, a pak následovala samozřejmě řádná odměna v podobě prvotřídní full english (bonus pro návštěvy). Odhmotněni jídlem jsme chvíli oddechovali, ale pak chytli druhý dech a vyrazili na procházku podél vody, od Tate Modern přes Globe, Milenium bridge až na Borough market. Jako minule jsme šmejdili mezi davy lidí,ochutnávali sýry a jiné ňaminy, tentokrát jsem tam nemohla nechat ta děsně šťavnaťoučká jablíčka (ze čtyř přežili cestu domů jen dvě, první padlo hned po koupi), kluci si vychutnali zaslíbený zvěřinový burger, Markét se držela butgerové klasiky a já zaexperimentovala s vegetariánským burgerem, luxusní jako nikdy! Jako třešničku na dortu jsme si na cestu koupili brownies (já klasicky outsiderovsky semínkovou ovesnou šušenku) a vydali jsme se doužít si odpoledne do Science muzea.

Full English

Pánské zvěřinové burgery

Markét a její burger

No a v neděli nás volala příroda. Namazané svačinky, sbalit baťůžek a vyrážíme na výlet za jelenama Richmondu. Počasí bylo až neuvěřitelně přívětivé, jeleni se slunili a Markét je zuřivě dokumentovala. Proťapkali jsme parkem až do Kingstonu, městečka jehož návštěvu nám už dlouho doporučoval náš pan domácí. Prošmějdili jsme centrum a zakorzovali si chvíli na promenádě podél vody, v kavárničkách se slunily dámičky na kafíčku, rodinky s kočárky a dětmi vyrazili na nedělní rodinné procházky a samozřejmě živé byly i všechny přilehlé obchůdky a nákupní třídy. A aby toho nebylo málo, báječný relax day jsme podtrhli gurmánským zážitkem s fish and chips. Obří ryba a kupa hranolek tlustých jako jeden Honzův nebo dva moje ukazováčky všem nacpala pupky, doma jsem si udělali pohodičku se zbylým cidrem a deskovou, a protože nám návštěvníci odjížděli vprostřed noci, zapíchli jsme to docela brzy.

Jeleni, co se sluní

Svačinááá!

Fish and chips I

Fish and chips II

Sežráno!

Vstávačka v půl třetí a pak znovu v půl šesté, žádná pecka musím říct. Ale Markét s Vojtou se u nás snad líbilo, my jsme si to taky moc užili, po dlouhé době to byl křížem krážem relax víkend! Navíc jsme dostali nadílku z Čech a k tomu všemu ještě překvápko a nový přírůstek do kuchyně. Bylo fajn na chvíli úplně vypnout, neždímat mozek elegantními výplody eseje a je tak si užít víkend, zvlášť s tak prima parťákama, jako je skvělá sister a její skvělý boyfried! Více takových návštěv :)