Starosti pryč, máme se tu dobře!

Objevily se jisté narážky na obsah a tón příspěvků na tomto blogu. Že prý to nevyznívá, jako bych se tu měla dobře a byla tu spokojená. A že čtenáři pak mohou být mystifikováni, že si třeba můžou myslet, že mě Honza zlobí nebo že zápřah na LSE je od nevidim do nevidim a nic z toho a že jediné světlé chvilky jsou víkendy nebo že se tu držíme zkrátka kvůli "londýnským cenám"...

Pokud jste žili v těchto obavách, a třeba se je jen neodvážili vyslovit, ráda bych vás tímto uklidnila,

Mám se tu dobře. Honza se, myslím, má taky dobře.
S koncem semestru máme i víc času, což je taky pozitivní.
Měli jsme tu milou návštěvu, v jejíž společnosti jsme strávili jeden z nejlepších a nejvíc refreshing víkendů v Londýně vůbec.
Píšu eseje na témata, která mě zajímají, takže to je vlastně docela zábava.
Neustále si říkáme, jaké máme štěstí na spolubydlící a vůbec místo, kdy bydlíme, návštěvy snad potvrdí, že si žijeme jako králové!
Rozmazlujeme se! Ne nutně návštěvami luxusních restaurací, ale domů si nějakou tu ňamičku vždycky koupíme. (snad byste se nebáli, že si upřu ranní nálož ovoce a večerní nálož zeleniny!)
Společné soužití nás ještě neomrzelo, mám pocit, že si žijeme docela harmonicky a v symbióze :)
...
Jasně, pořád tu jsou takové hnidy jako:
- nacpané metro
- lidi, co se chovají jako ovce
- hektično, lidi, auta, hluk => Londýn
- stejská se mi po jezdění na kole, inlinech, běhání po Brdech... a tak
- žádná nebo "moc parková" příroda
- je tu draho

...ale kolem a kolem za mě hlásím, že celkově si nežijeme vůbec špatně!

Tak, doufám, že to zahnalo případné pochybnosti :)

Na okraj jen podotýkám a opakuji, že tenhle blog je sice informační kanál, kudy tečou londýnské zprávičky do Čech, ale zároveň je to pro mě prostor pro moji potřebu slovního průjmu a vyžvanění se. Samozřejmě, jako doma, tak i tady, někdy je lepší den, někdy je to na prd. Někdy mám splín, fňukám, že nemůžu běhat nebo že bych se nejradši teleportovala někam do přírody. Jindy jsem zase blažená z úspěšného interview nebo produktivního dne. A podle toho se to promítá do příspěvků sem, Tak to, prosím, mějte na mysli, když čtete, velmi nerada bych se zprostředkovaně dozvídala, že se šušká, že jsme tu nešťastní, neblažení, utrápení, a kdysi cosi.
Nezastírám, že přehnanou láskou jsem k Londýnu nezahořela. Na věky věků se tu rozhodně neusazujeme. Ale to se přeci nevylučuje s tím, že se tu teď máme dobře, že!

"Neboj, mají se dobře, četl jsem to na blogu"