neděle 11. října 2015

Indický projekt

Kromě běhání se Honza nadchnul také do indické kuchyně, Enthusiasticky líčí každý gastronomický zážitek z práce, jeho indická kolegyně jim totiž občas nosí ňamičky na ochutnávku, posledním hitem bylo kořeněné (samozřejmě příšerně pálivé, tedy nepoživatelné) zobání, takový nevinně vypadající slaný mix cornflakes, oříšků, cizrny, hrášku a další havěti z rýžové mouky, všechno hezky v koření indických barev, prostě pálivé už na první pohled. To bylo radosti, když jsme tu parádu objevili tady u nás Tescu! Obvykle je náš týdenní velký nákup pro Honzu velmi votravná aktivita, ale s indickým zobáním to byla úplně jiná dimenze. Mezitím, co si Honza vybíral a zkoumavě prohlížet další podivnosti v indickém regálu, jsem postupně snosila do košíku vše další na našem seznamu, a mohlo se jet k pokladně. No a vrcholem indického nadšení byl páteční večer, kdy při sestavování seznamu na nákup Honza představil svůj sobotní projekt taštičky samosas. Jo, jeden pokus, a až na trochu tlustší těsto úspěšný, už proběhl loni, ale tentokrát bylo v plánu postupovat přesně podle receptu od pravé Indky. Dokonce jsme dokoupili všechno možné potřebné koření (třeba hořčičných semínek teď máme jak na nakládání dvaceti sklenic okurek!), jen chilli bylo přislíbeno nějak trochu omezit, abych třeba mohla i ochutnat já. Díky patří i naším bývalím australským spolubydlícím, kteří nám tu nechali k použití váhu, Honza se rozhodl držet se striktních gramáží v receptu, takže přišla vhod. No, a až na pár hořčičných semínek, které strachy vyskákaly z pánve, se podařilo vytvořit voňavou směsici, vše podle plánu, teď už jen udělat ty taštičky a dát péct. A pak jíst, to hlavně! Fází balení směsi do těsta se z Honzova projektu stal tak trochu náš společný projekt, ale dohromady jsme pokořili tenoučké pláty těsta (takhle tenké, promoučené, nelepící se těsto jsem v životě neviděla!) a ačkoli naše taštičky vypadaly spíš jako váčky nebo pytlíčky, výsledek byl tak chutný, že sem ani nemůžu dát fotku, protože prostě zmizely, než jsem je stihla vyfotit. Ehm, a i bez chilli pálily tak, že nebýt jogurtu jsem zbytek večera větrala pusu, ale jinak supr projekt!

Žádné komentáře:

Okomentovat