Shrnutí událostí z posledních dní

Tak se mě včera Lanai, naše spolubydlící, ptala, jak to jde s mým blogem...ehm, tak jsem musela objektivně přiznat, že to žádná pecka není.. ostatně, tomu odpovídá i poslední příspěvek z povelikonočního dubnového víkendu. Přitom po pravdě času mám teď oproti semestru víc, na to bych se vymlouvat neměla. Ale znáte to, pořád je co dělat. Zvlášť když jsem si řekla, že se radši vším tím školním pachtěním budu zabývat teď, a pak si budu v létě válet šunky. 

A běhat s dětma po lese na táboře. 

A juchat na kole. 

Ježiš já se tak těšim! 

Ale nepředbíhat..

Je teprve duben, příští týden začíná opakovací týden, takže startuju mozek..udělat zkoušky, odevzdat projekt, dopsat diplomku...

...

No, ale abyste nebyli ochuzeni o novinky z našeho londýnského života, zde je takové malé shrnutí událostí z posledních dní:

- Po dnešním běhu se mi udělala díra v Craftí kompresní podkolence, což mě děsně štve! Navíc to nepůjde zašít (i kdybych tu měla šítí!), protože by to tlačilo a s dírou běhat nejde, protože to dře do kotníku. Prostě prekérní situace, musím běhat holt v jinejch!

- Když jsme u toho běhání, minulý víkend byl úplně ultra běžecký a ultra rekordní. Bylo nádherně a tak jsme si udělali běžecký výlet do Richmondu. Parádička běžet po něčem jiném než asfaltu (a teda náš park tady je skvělý, ale přecijen milá změna). Úplně jsem si chvíli připadala jako v Prokopáku na skalách nebo jako ve Hvězdě. No parádička, fakt! A navíc jsme si udělali asi letošní kilometrážní rekord, nebo sporttestery ukazovaly necelých 20 km. Škoda těch posledních 500 metrů, co chyběly, ale Honza už měl hlad a tak vůbec, přece tu nebudem kroužit kolem baráku jen abychom naběhli tu dvacítku! ...každopádně ale vejlet božský, užili jsme si to moc, a nebudete věřit, ale Honza taky! Zdá se, že běhu začíná skutečně přicházet na chuť!

Důkaz místo slibů! (19.5 km)

- Zkomplikovaná situace ohledně mojí diplomky se vyřešila, kameru už mám u sebe a můžu vesele pokračovat ve sběru dat. Jen škoda, že na to už nemám ten čas, co jsem si vymezila ty minulé dva týdny, kdy jsem tu proklatou kameru neměla...

- Naše department se stěhuje do jiné budovy, takže původní prostory jsou teď úplně prázdné. Zřejmě to tam vyklidili i ostatní studenti, neb studovnu mám obvykle pro sebe (zatímco ostatní se mačkají v knihovně).

- Potřebovala jsem nějaké knížky z knihovny, tak jsem si udělala jeden studijní den tam. naproti mě seděla slečna, Asiatka a pilně se učila. Tak pilně, že vytištěné dokumenty nejen četla, ale také podtrhávala. Fór byl v tom, že to podtrhávala - a teď se podržte - podle pravítka! Blázinec!

- Naše gastronomické zážitky nekončí, po indickém paneeru, jsme vyzkoušeli ještě kyperský sýr halloumi, děláme si z něj burgery. Navíc, objevili jsme skvělé (a levné!!) instantní směsi na pečení, takže si občas pečeme i čerstvé pečivo. Luxus! O dost lepší než tousťák! 

- Už je tu definitivní jaro. Sluníčko a úplně modro, skoro se zdá, jako by "britské" počasí zmizlo...(ehm, v neděli se to jistě vynahradí těmi hlášeními 8,7 mm deště).

- Honza objevil, že nedalo v našem okolí se každou neděli pořádá food market, tak se musíme vyrazit podívat! Zbožňuju tržiště! A pak taky máme v plánu květinový trh, co nám doporučovala kamarádka.. No, radši nebudu pokračovat, co všechno máme v plánu, protože to bylo na dlouho...

- Dostali jsme voucher na 15 liber do Tesca. Škoda, že jen při nákupu nad 60 liber a přes internet. Inu, i tak jsme se to rozhodli vyzkoušet, strávila jsem tak krásné dvě hodiny šíleným klikáním, které - tramtadadá - dopadalo tak, že asi dvě hodiny před dodávkou nám volali, že nebyla autorizovaná platba!..Takže víte co, asi radši budu zase psát svůj seznam a jezdit se vozíkem po Morrissonu! 

- Přišly nám suprový surikaty!