Z "doma" do "doma"

Oujé, tak jsme tu zpátky. Dali jsme si velmi příjemnou vánoční pauzičku od londýnského hektična, ale teď už zase vesele makáme jako křečci v běhacím kolečku. Musím přiznat, že ačkoli v Praze bylo krásně, cukroví voňavé, stromeček zářící, rodinky spokojené, že nás vidí, do školy jsem se vlastně docela těšila. Další semestr sliboval ještě zajímavější předměty, tentokrát už podle mého výběru, navíc žádná statistika (!!), paráda. Jen teda všechna tahle pozitiva jdou ruku v ruce se ztrojnásobněním počtu esejů či závěrečných prací, které je třeba odevzdat. Je trochu znepokojující, že z prosincového "megamoc", se teď klube spíš něco jako "brutalmegasupergigamoc", ale podle pravidla "už to zvládli i jiní" se to snad nějak setřepe a vše se dobere zdárného konce... Ale nepředbíhejme, na to je ještě spousta času...

I přes povětří, které provázelo Prahu i další města včetně Londýna se našemu letadýlku podařilo přistát, sice s půlhodinovým zpožděním, ale bezpečně jsme tak v pondělí odpoledne dosedli na runway v deštivém šedivém Londýně. Ačkoli je to k nám domů z letiště kousek, ukázalo se, že i takový žbibec může být pěkná štrapáce, zvlášť když nachodíte kilometry jen abyste se dostali od letadla k zavazadlům, natož k východu do metra. Honza mě vyzvedl jako pan domácí na metru, udělali jsme si dobroučkou véču, no prostě jako doma! 

Hned v úterý ráno jsem vyrážela do školy, tenhle semestr má rozvrh rozstrkaný mezi úterý, středu a pátek, ale vypadá to, že i pondělky a čtvrtky budu trávit na campusu. Povinné předměty má sice jenom tři, ale další tři plánuji navštěvovat pro jejich lákavost, zajímavost a potenciální užitečnost a uplatnitelnost v budoucnu. Z těch povinných, jeden méně zábavný a nadšení generující je kvalitativní výzkum s netradičními daty (obrázky, zvuk, chuť, vůně/smrad, pohyby...), z těch dalších dvou, jsem naprosto unešená, přednáší je geniální lidé, náplň je super praktická a inspirativní, zajímavá ..a prostě jsou to skvělé. První z nich je Consumer Psychology, praktický předměty, co vede profesor, co mi asi bude dělat vedoucího diplomové práce,, druhý je pak Organisational and Social Decision Making, který mě třeba naučí, jak nebýt tak nerozhodný člověk haha..Ne, to asi ne, ale přednáší to profesor, co je taky hrozně fajn a vlastně mě přijde zajímavé vědět, podle čeho se v jakých situacích jednotlivci nebo organizace rozhodují a tak.. 

Jinak bylo tedy taky milé se zase sejít s kamarády spolužáky, i když bohužel v tomto semestru už nemáme všichni společný předmět... Ale je fajn, že dvě moje "best friends forever", jak si Honza rád dělá legraci z mých super kamarádek Katie a Cristiny, jsou na Consumer Psychology se mnou, takže se uvidíme aspoň tam. A pak samozřejmě na žvanících sedáncích, study group setkáních nebo dalších "podporujme-se-navzájem-ať-se-z-toho-vyšilování-nezblázníme" meetingů. 

Co se návratu do londýnského života týče, už to nebyl ani takový šok, je výrazně komfortnější se vracet do zabydleného bytečku, nemuset se stěhovat, neřešit, jak dlouho a kudy se dostanu kam, najednou si tu člověk vlastně připadá už docela zabydleně a zaběhle. Na campusu už znáte zkratky, jak co nejrychleji přebíhat mezi budovami nebo kde si musíte natočit lahvičku předem, protože pak už poteče jenom horká voda... 

Ráno, když jde člověk běhat, není tu úplně jako na skalách v Prokopáku, to teda ne, ale co, člověk si zvykne. Je legrační, že když by mi někdo ukáza před půl rokem, kde to budu běhat, za jakou zeleň budu vděčná, asi bych se mu vysmála..ale teď mi i ten náš malý park v Chiswick Gardens přijde vhod. Jo, a abych nezapomněla s tím běhání, všem vám musím vytroubit, že Honza dostal nový sporttester od ježíška, ze kterého je nadšený jak on, tak já! Vjela do něj nová vlna běžeckého elánu, dnes mě dokonce vzal na exkurzi své nově běžecké trasy, kterou objevil, když jsem tu nebyla. 

No, zkrátka se máme dobře tady v tom Londýně v tom novém roce :) Takže běhu zdar, studiu zdar, práci a hledání práce zdar, víkendu zdar a hlavně snídani zdar! (Honza mě rozmazlit luxusním müsli, tak už se těším na snídani!)