Jak se nám z blogu stal týdeník...

Ehm, tak oproti minulým týdnům jsme se v příspěvkování moc nepolepšili. Na druhou stranu, týdenní periodicita je furt periodicita, že... Minulý víkend jsme měli extrémně produktivní víkend. Koupili jsme si nové prostěradlo, samozřejmě aby ladilo k naším sobíkům, že.. Konečně jsme zobyvatelnili náš obývací pokoj, kde je teď krásně prostorně, máme skvělou rozkládací pohovku, na které nám v neděli opět zakempovala návštěva.

Tentokrát se zdržela jen krátce, v pondělí pokračovali dál, ale i tak jsme stihli společně navštívit olympijskou vesničku a stadion a taky nám bylo naservírované luxusní menu dle taktovky Jamieho Olivera. Jo, a taky jsme měli dobroučký horký cider (přece v Anglii nebudeme svařovat víno!). Jen po pravdě nutno přiznat, že alkoholový trénink (který v mém případě nebyl nikdy příliš vytrénovaný), je tentam, myslím, že na Vánoce a zejména na silvestra bude veselo! Každopádně to byl fajn víkend, takže jsme se celí odpočatí nabití novou energií vrhli do závěrečného školního finiše. Nejvyšší laťka, co byla třeba přes týden překonat, byla pro mě středeční skupinová interaktivní shrnující prezentace, kterou jsme měli v rámci mého hlavního předmětu. V kontextu řešení eseje (jo, pořád ještě řeším esej, to je totiž takový oblíbený sport na britské akademické půdě) a konzultací případného vedoucího práce na diplomku (lov nakonec zřejmě úspěšný, juch!) bylo najít čas na synchonizovanou přípravu prezentace s dalšími čtyřmi lidmi skoro nadlidské (nevýhoda hromadných úkolů), ale nakonec to klaplo.

Odměnou nám byla "cofee and tea and biscuits Christmas party", což bylo v zásadě takové neformální příjemné krafání, popíjení čajíčků a kafíček, zobání sušenek a poměrně milé popovídání si jak se spolužáky, tak s profesory. Ve čtvrtek, jako zlatý hřeb tohoto týdne, poslední přednáška a seminář ze statistiky. Ouyesšubadubadoujuch! Teda, ještě to bude hodně bolet, ale zkouška je až v létě, tak jsem si řekla, že teď se tím nebudu stresovat. No, takže tak. Semestr utekl jak když se sfoukne chmýří z pampelišky. Fuk a je to pryč. Bylo to intenzivní. Ještě teda zbývá z vypětím všech sil dokončit a odevzdat esej (ach ta má věčná nespokojenost s vlastními výtvory, kolik by mi ten neperfekcionismus ušetřil času a energie) a pak už podle rady prof. Bradleyho - najít sklenici. Nějakou dost velkou a s dobře těsnícím víčkem. Do ní před Vánocemi nasypat všechny ty zmatky a učenosti a nejasnosti a obavy ze zkoušek a starosti z LESa (jak by řekl Vojta!), pořádně zavíčkovat a postavit někde stranou na poličku, kde může přeplněná nádobička směle počkat až do začátku semestru. Jen si tak říkám, bude velká zavařovačka stačit, nebo bych si měla radši zažádat někde o vypůjčení pořádného sudu?